Průzkum trhu nemusí znamenat drahou agenturu a tlustou zprávu, kterou nikdo nečte. Vysvětlíme, kdy dává smysl, jaké metody fungují a proč se vyplatí číst, co o vás lidé píšou na sítích a v recenzích.
Co je průzkum trhu a kdy dává smysl
Průzkum trhu je způsob, jak si ověřit, co si o vás, vašem produktu a vaší konkurenci myslí lidé, kteří u vás nakupují. Nebo právě nenakupují. Ne to, co si myslíte vy, váš obchodník nebo kolega z vedení. Stručně pojem vysvětlujeme i ve slovníku pod heslem výzkum trhu.
Většina firem má o zákaznících hromadu domněnek. „Rozhoduje cena.“ „Lidé chtějí kvalitu.“ „Konkurence je levnější, proto nám utíkají.“ Možná je to pravda. Možná ne. Jenže podle těch domněnek se pak píše web, nastavuje cílení kampaní a skládá nabídka. Když jsou špatně, zaplatíte za to v každé z těch věcí.
Průzkum dává smysl hlavně ve chvílích, kdy:
- Nevíte, proč si zákazníci vyberou konkurenci. Ceny máte srovnatelné, produkt dobrý, a přesto prodej stojí.
- Chystáte nový produkt, službu nebo vstup na nový trh a chcete vědět, jestli o něj někdo stojí, dřív než do něj nalijete peníze.
- Měníte značku nebo web. Bez průzkumu jen hezčím způsobem řeknete totéž co dosud.
- V týmu se nemůžete shodnout, kdo je vlastně váš zákazník. Každý ho popíše jinak.
- Analytika ukazuje problém, ale ne příčinu. Vidíte, že lidé odcházejí, ale nevíte proč.
Pro ten poslední případ často stačí menší UX audit a průzkum zákazníků, který se soustředí na web a nákupní cestu. Průzkum trhu jde do šířky: na celý trh, konkurenci a na to, jak o vás lidé mluví i mimo váš web.
Metody: rozhovory, telefonáty, focus groups a dotazník
Průzkum trhu stojí na čtyřech metodách: rozhovorech jeden na jednoho, krátkých telefonátech, focus groups a dotaznících. Metodu nevybíráme podle toho, co zní nejvědečtěji, ale podle otázky. Obecně platí, že kvalitativní výzkum odpoví na otázku proč a kvantitativní na otázku kolik, jak to shrnuje i Nielsen Norman Group.
Rozhovory se zákazníky
Hlubší rozhovor jeden na jednoho, osobně nebo přes video. Mluvíme se stávajícími zákazníky, s těmi, kdo odešli, a ideálně i s lidmi, kteří si vybrali konkurenci. Ptáme se na konkrétní minulé situace („jak jste naposledy vybírali…“), ne na názory na budoucnost („koupil byste…?“). Lidé umí dobře popsat, co udělali. Odhadnout, co udělají, umí mnohem hůř.
Telefonáty
Kratší a rychlejší než rozhovor. Hodí se, když potřebujete slyšet víc lidí k jedné nebo dvěma otázkám. Třeba proč zákazník přestal objednávat nebo proč poptávka neskončila zakázkou. Po telefonu lidé často řeknou věci, které by do dotazníku nenapsali.
Focus groups
Skupinová diskuze s menším počtem lidí z cílové skupiny. Ukáže, jak o tématu mluví víc lidí najednou, jakými slovy a v čem se neshodnou. Hodí se na testování konceptu, obalu nebo sdělení. Méně na citlivá témata, o kterých lidé před ostatními mluvit nechtějí.
Kvantitativní průzkum
Dotazník pro větší vzorek lidí. Používáme ho hlavně jako druhý krok: když rozhovory ukážou, co zákazníky trápí, dotazník ověří, jak častý ten problém je a koho se týká. Dotazník bez předchozích rozhovorů má jednu velkou slabinu. Ptáte se jen na to, co už tušíte, a na nic nového nepřijdete.
Příklad: E-shop s nábytkem si myslí, že lidé odcházejí kvůli ceně. Rozhovory ukážou, že je víc trápí dlouhý termín dodání a nejistota, jestli kus sedne do bytu. Dotazník pak ověří, jestli to platí pro většinu zákazníků, nebo jen pro pár lidí, se kterými se mluvilo.
Audit komunity: co o vás lidé píšou
Audit komunity je systematické čtení toho, co o vás lidé píšou sami od sebe: recenze na Googlu a ve srovnávačích, komentáře a zmínky na sociálních sítích, diskuze na fórech a recenze konkurence. Na rozdíl od rozhovorů nic nestojí a odpovědi nejsou ovlivněné otázkou. Číst je potřeba průběžně, ne jen když přijde negativní recenze.
Při auditu komunity procházíme:
- Recenze na Googlu, ve srovnávačích a na vašem webu. Co lidé chválí, co jim vadí a jakými slovy to popisují.
- Sociální sítě. Komentáře, zprávy, zmínky o značce a to, jak lidé reagují na váš obsah. I na obsah konkurence.
- Diskuze a fóra. Skupiny na Facebooku, diskuzní weby, oborová fóra. Tam se lidé ptají na radu, než nakoupí.
- Recenze konkurence. Nejlevnější zdroj informací o tom, co zákazníkům na trhu chybí. Co vadí u konkurence, může být váš důvod, proč si vybrat vás.
Z auditu nevychází jen seznam stížností. Vychází z něj slovník: jak o problému mluví zákazníci, ne vy. Právě tyhle formulace pak patří na web, do reklamy a do odpovědí na časté otázky.
U nás je průzkum součástí druhého schodu 4B frameworku. Navazuje na čísla z prvního schodu, protože nehledáme jen zákazníky, kteří nakoupí, ale ty, na kterých vyděláte. Na zjištěních pak stavíme značku a komunikaci: čím se lišíte, jak mluvit ke svým zákazníkům a co jim říct jako první.
A když z průzkumu vyjde, že váš produkt zákazníkům nesedí, řekneme vám to na rovinu. Je lepší to slyšet teď než po půl roce kampaní.